Vodňany, Lesopark V Zátiší

⟵

⟶

Koncept je založen na práci se stávajícím terénem, s využitím a doplněním stávající cestní sítě. Zásadní myšlenkou je postupná přeměna lesních porostů na kulturní lesopark s maximálně uplatněnými formami přírodě blízkého hospodaření. Vložením sadů, otevíráním palouků a charakteristickým řešením dílčích prostorů se snažíme docílit vícevrstevné atmosféry jednotlivých míst v území. Jednotu celku bude tvořit přirozená vegetační porostní kostra, charakteristický terén a síť cest. Kostrou lesoparku je síť cest ve čtyřech kategoriích - cyklostezka, pěší cesty, dřevěné lávky a pěšiny. Cyklostezka s mlatovým povrchem (technologie MZK) šířky 3,5 m navazuje na síť cyklostezek v okolí. Není primárně spojena s pěším pohybem. Pro pěší jsou určeny cesty ostatních kategorií. Hlavní síť pěších cest je tvořena mlatovými cestami šířky 2,2 m a 1,8 m; v terénně dramatických místech je doplněna dřevěnými lávkami a mostky šířky 1,8 a 1,2 m. Poslední úrovní cest jsou pěšiny, které cestní síť doplňují, ale záměrně nejsou řešeny stavebně. Cestní síť je zokruhována. Hlavní pěší cesta v místě nad hřbitovem přechází komunikaci a napojuje se na silnici před hřbitovem anebo pěšinou k zadní brance na hřbitov. Důležitou součástí konceptu je i neorganizovaný pěší pohyb územím, na nějž návrh reaguje rozmístěním laviček i mimo cesty na „pěkných“ místech, které čekají na své objevení návštěvníkem. U hlavního vstupu do území, u kapličky, se sbíhá trojzubec alejí. Při asfaltové komunikaci jsou žulovou odsekovou dlažbou vymezeny plochy pro parkování. Palouk u kapličky je zároveň zázemím pro větší společenské akce (výlov, trh, dětský den apod.). Součástí prostoru je i dřevostavba Fishbaru na břehu rybníka Velká Podvinice. Objekt je zázemím společenských akcí a propojuje lesopark s fenoménem rybníků. Je navržen, jako dřevostavba se zelenou střechou na rozměrné palubě vybíhající k vodě. Vše založeno na dubových kůlech v rastru 2 x 2 m. Opláštění latěmi naležato. Za stávajícím psím cvičištěm je neudržovaný Špendlíkový sad, převážně z mirobalánů. Bude obnoven. Koncept sadů bude doplněn o dvě nové lokality. Třešňový sad v místě vrstevnicového propojení mezi Centrálním paloukem a Sáňkovacím kopcem. Jabloňový sad nižšího vzrůstu vyplňující průsek ochranného pásma nadzemního vedení vysokého napětí. Na cestní síť jsou navěšena jednotlivá zastavení. Cyklostezka vstupuje do území u cvičné horolezecké stěny umístěné do bývalého lomu. Prochází Náhorním paloukem, jehož součástí jsou cvičební prvky fitstezky. Cyklostezka dále prochází Centrálním paloukem, na němž jsou rozmístěny stávající prvky drobné architektury. I do budoucna počítáme s obdobnou náplní tohoto prostoru. Z palouku pokračuje cyklostezka Třešňovým sadem nad Sáňkovacím kopcem. Po překročení silnice do druhé části území je na počátku cyklostezky umístěn Cyklovršek s atrakcemi pro bikery. Na konci cyklostezky v řešeném území na vršku nad chatařskou kolonií je umístěno odpočívadlo. Z prostoru hlavního vstupu od kapličky vybíhá do lesoparku mlatová plocha podél ohradní zdi školy. Stěna ohradní zdi může být využívána, jako venkovní galerie. Cesta podél zdi končí prostorem dětského hřiště pro nižší věkovou kategorii. Z dětského hřiště vede mlatová cesta na přírodně dlážděnou plochu dna interiéru lomu, Malé strže. V dlažbě bude vytvořen vodní prvek - Louže - využívající přirozeného vodního režimu prostředí. Snažíme se respektovat i dnes typickou intimitu místa. Z dlážděné plochy lomu stoupá vzhůru Kozí stezka - dřevěný chodník založený na zemních vrutech. Kozí stezkou vystupujeme na Vyhlídku nad strží - rozšířený dřevěný chodník - a z vyhlídky pak soustavou mostků na Centrální palouk. Na náhorní plošině rekultivované bývalé skládky je umístěno dětské hřiště pro vyšší věkovou kategorii (dřevěné polezné prvky) a na „ostrohu“ ve výhledu na rybník vydlážděné ohniště. V původním rákosovitém porostu je vykosena travnatá plocha amorfního tvaru propojující prostory ohniště, dětského hřiště, vyhlídky a Cyklovršku. Navrhovaná prostorová struktura a kompozice vegetačních pater vychází z kvality dnešního lesa. Postupnou přeměnou určujících porostních jednotek, postavenou na klasických profesních principech hospodářské úpravy lesa, dojdeme k pěstebnímu cíli přírodě blízkého hospodaření s porostními, kompozičními a věkovými charakteristikami lesa zvláštního určení kategorie zvýšené rekreační a krajinotvorné funkce. Nalézt model přírodě blízkého hospodaření (vkládání obnovných prvků) v maximálně možném rozsahu nemá pouze účel podpory biodiverzity a protierozní funkce lesa. Má splnit požadavek generační kontinuity porostů v zastoupení všech věkových tříd. Tato vize nám zároveň dovolí pracovat s vyšší věkovou hranicí pro započetí obnovy porostů, s nižším zakmeněním v dílčích porostních skupinách apod. Dovolí nám také vložit do stávajícího interiéru palouky s rostoucími solitéry, aniž by utrpěla celková stabilita porostů. K tomu bude využito, kromě dnes existujících palouků, monokulturních smrkových porostních skupin mladších věkových tříd. Celek neztratí účel plnění funkce lesa, nemusí být ani administrativně vyjmut lesního půdního fondu. Porostní kostru tvoří přirozená vegetační skladba vycházející ze stávajícího, stanovištního a fytocenologického potenciálu. Jedinou „kulturní“ dřevinou, uplatněnou v lesoparku, budou vložené ovocné sady a případné vtroušené dřeviny dnes na místě existující, s jistou hodnotou samotné existence. Druhové složení porostů respektuje základní fytocenologické charakteristiky potenciální přirozené vegetace. Dle Neuhäuslové (1998) je potenciální přirozenou vegetací v území biková nebo jedlová doubrava, v okolí vodních toků střemchová doubrava a olšina s ostřicí třeslicovitou, místy v komplexu s mokřadními olšinami a společenstvy rákosin a vysokých ostřic. ALEJE Považujeme za důležité, v krajině Vodňan podpořit a využít tradičního prvku, kterými jsou přirozená stromořadí. Základ je v místě již naznačen. Doplněním podpoříme krajinářskou kompozici trojzubcem alejí, který se sbíhá u kapličky na původní barokní ose Vodňany – Zátiší. Dřevinou alejí bude lípa velkolistá.